Dnes si ani nedovedeme představit, že koření jako vanilka, muškát, hřebíček nebo pepř dosahovalo v Evropě 18. století závratných cen. Kupci si díky obchodu s kořením přišli na pěkné peníze. Důvodem byl monopol, který Holanďané díky svým koloniím v Asii měli na obchod s kořením a ze všech sil si ho chránili. Tehdejšímu guvernérovi na Mauriciu, Pierrovi Poivre, se však podařilo propašovat rostlinky z holandských kolonií a pěstovat je v botanické zahradě Pamplemousses.
Aby Poivre založil nové plantáže, jež by obohatily francouzského krále, poohlížel se po několika místech. Nakonec našel vhodné místo, kde by mohl rostlinky pěstovat, v Anse Royale na jihozápadě ostrova Mahé. I když sklizeň nebyla moc velká, na prolomení holandského monopolu stačila. Francouzi se však velmi snažili, aby se koření nezmocnili také Angličané. Úspěšný guvernér de Romainville dostal rozkaz, aby plantáž okamžitě zapálil, kdyby se k ní přiblížili Angličané, ostrov totiž nebyl opevněn. Pro válečnou loď bylo opravdu snadné přiblížit se k pobřeží.

Roku 1780 dostal de Romainville hlášení, že se k plantážím blíží anglická loď. Ihned nechal všechny rostliny spálit. Jak se asi cítil, když zjistil, že nešlo o nepřátelskou loď, ale o loď francouzskou? Zahrada byla zničena a s ní i de Romainville, který krátce nato abdikoval.
Roku 1995 byla na místě původní zahrady otevřena nová zahrada Jardin du Roi. Rostou v ní stejné druhy koření, díky nimž Seychely zbohatly, a které byly později na ostrovy opět dováženy. Majitelé zahrady jsou potomci pana Poireta. Tento tajemný muž na ostrovech přistál počátkem 19. století a údajně byl následníkem francouzského krále Ludvíka XVI., který byl za francouzské revoluce popraven. Je-li to pravda, proudí v jejich žilách královská krev. Zahrada Jardin du Roi (Královská zahrada) tak získává další význam.