Aldabra

Souostroví Aldabry se rozkládá v jižní části Indického oceánu, asi 360 km severně od Madagaskaru.

Řadí se k tzv. Vnějším Seychelám, a patří k němu stejnojmenný atol Aldabra, dále atol Cosmoledo a ostrůvky Astove a Assomption.

Od hlavních ostrovů Seychel, Mahé a Praslin (tzv. Vnitřní ostrovy), je vzdálené více než 1000 km.

Žádný z ostrovů není stále obýván, ale funguje zde několik stanic pro výzkum a ochranu atolu. Osobní lodě nabízejí jednodenní výlety na většinu ostrůvků.

Aldabra je největším atolem v Indickém oceánu. Je pod přísnou ochranou přírody, a proto si dosud do značné míry zachoval svojí původní flóru a faunu.

Atol se skládá ze čtyř hlavních ostrovů Picard (West Island, 9.4 km²), Polymnie (Polymnieli, 4,75 km²), Malabar (Middle Island, 26,8 km²) a Grand Terre (South Island, 116,1 km²).

Rozprostírá se v délce 34 kilometrů a šířce 14,5 km s celkovou rozlohou 155,4 km². Ostrůvky obklopují velkou lagunu (224 km²).

Laguna uprostřed atolu je velmi bohatá na podmořský život, při potápění tady uvidíte i ojedinělé druhy mořských živočichů a rostlin, které se jinde nevyskytují.

Maximální výška atolu je 8 metrů nad mořem, takže byl několikrát zcela zaplaven během uplynulých teplých obdobích. Naposled se tak stalo asi před 120 tisíci lety.

Zatímco čtyři největší ostrovy označují vnější prstenec atolu (spolu s několika malými ostrůvky mezi Grand Terre a Polymnií), existuje několik dalších nejmenších ostrovů v laguně.

Patří mezi ně Île Michel (Coconut Island, 0,34 km²) na východě a Île Esprit (Euphrates Island, 0,41 km²) na západě. Celkem má atol Aldabra 46 ostrůvků.

Díky neobyčejnému přírodnímu bohatství a neporušené přírodě patří atolu ta čest, že byl roku 1982 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Nachází se zde jedinečné a jinde se nevyskytující druhy jak flóry, tak fauny. Rovněž je zde největší populace želvy obrovské, která čítá až 150 000 jedinců.

Bylo zde určeno 97 druhů ptáků, kromě mnoha mořských i 13 suchozemských ptačích druhů, jako např. chřástal bělohrdlý, strdimil madagaskarský, snovatec seychelský nebo endemický drongo aldaberský.

Až do svého vyhynutí zde žil rákosník aldaberský a dnes tu dokonce hnízdí vzácná volavka modrozobá.

Díky obtížnému kotvení lodí zůstávaly ostrovy dlouho neobydlené, teprve roku 1874 se zde usadili první obyvatelé. Jednalo se z velké části o dělníky, kteří pracovali na Mahé a k jejichž úkolům patřil rybolov a pěstování kopry.

Přísná pravidla chrání ostrovy před invazí turistů. Nenachází se zde žádný hotel a povolená není ani jiná forma přenocování. Jachty však mají povoleno kotvit u břehů atolu.