Když se však král Prempe dozvěděl, že se jeho bezprostřední nadřízený, anglický král Edward VII., hlásí k anglikánské církvi, připojil se k ní i on. A byl důsledný. Všechny své přebytečné manželky poslal pryč.

Nechal se pokřtít jako Edward a stejně jako Angličané – v cylindru, lakovkách, kamaších a žaketu – chodil do anglikánského kostela.

Opakovaně posílal do Londýna žádost o milost a seychelští guvernéři potvrdili, že se v exilu chová příkladně. Zpět na Zlaté pobřeží se ovšem mohl vypravit až v září roku 1924.

V Ghaně údajně dodnes žijí rodiny, které mluví kreolsky: jedná se o potomky vyhnaných a zpět poslaných Ashantiů. Několik králových synů si ovšem vzalo seychelské ženy a zůstali na ostrovech.

Další vyhnanci z východní Afriky

Krátce po jeho příjezdu na Seychely se ke králi Prempemu přidali další králové a náčelníci z Afriky. Král Unvanga z Bugandy, král John z Bunjora a devět dalších náčelníků z Ugandy ho museli nedobrovolně následovat, jelikož si stěžovali na to, že jejich země obsadili Angličané.

Král Unvanga přežil hanbu deportace jen jeden rok. Král Kabarega z Bunjora přežil déle a roku 1923 dostal povolení k cestě zpátky do vlasti. Od roku 1915 přijížděli na ostrovy další afričtí vládci se svým doprovodem.

Nejdříve dorazil somálský sultán Mahmud Ali, který roku 1920 ukradl dobytek všem somálským kmenům, které spolupracovaly s Angličany. Sultán byl znám svou zálibou ve rvačkách, proto ho ubytovali v domku, který stál hned vedle policejní stanice v Anse Étoile na Mahé.

Sultánovi se nedařilo moc dobře. Hodně starostí mu dělalo hlavně zamítnutí žádosti, aby za ním mohly dorazit jeho čtyři manželky a čtrnáct dětí. Roku 1928 se konečně rozhodl, že se ožení se ženou ze Seychel, což mu jeho anglický dozorce rovněž nechtěl dovolit. Nakonec mu povolili návrat do Somálska.

Roku 1922 přivezli Angličané na Mahé šest egyptských politiků. Byl mezi nimi i ministerský předseda Saad Saghlul Pascha.

Roku 1937 dorazil velký jeruzalémský muftí Amin al Huseini, kterého doprovázely jeho čtyři arabské ženy. Bylo mu vytýkáno, že byl hlavou povstalců, kteří protestovali proti rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát.

Když Angličané vyhnali z Etiopie Italy, musel strávit na Mahé několik let králův bratr Haile Selassie, neboť kolaboroval s Italy. Plán Winstona Churchila, který chtěl po bouřlivých nepokojích v roce 1922 poslat irské nacionalisty na Seychely, nebyl uskutečněn.

Další významnou osobnost deportovali Angličané na Seychely až v roce 1956: kyperského arcibiskupa Makaria.